Kapitola 4 . Slunce

Noční obloha je přímo poseta hvězdami, jsou ovšem tak daleko, že se nám jeví jako světelné body. Slunce je také takovou hvězdou, ale ze všech hvězd je k nám nejblíže. Společně s naší (mudlovskou a kouzelnickou) Zemí kolem něho obíhají všechny planety naší Sluneční soustavy a na oběžné dráze je udržuje gravitační síla.

Slunce je zdrojem tepla a světla, které jsou nezbytné pro existenci života na Zemi. Sluneční světlo vzniká stejně jako proces v jaderných elektrárnách. Slunce je obrovská koule žhavých plynů, z nich zhruba tři čtvrtiny tvoří vodík a čtvrtinu hélium s nepatrnými stopami jiných prvků. Uvnitř jeho žhavého jádra s vysokou hustotou tlačí gravitace vodíková jádra těsně k sobě. Dochází k jaderným reakcím, při nichž vzniká hélium a uvolňuje se obrovská tepelná a světelná energie.

S výjimkou jaderné energie pochází všechna energie na naší a mudlovské Zemi původně ze Slunce. Například uhlí, ropa a zemní plyn se vytvořily před miliony let ze zbytků rostlin a živočichů. Sluneční energie, jejímž přičiněním mohly tyto organismy žít a vyvíjet se, se uvolňuje pokaždé, když se uvedená paliva spalují.